Rozhovor s naším sbormistrem - rozhovor pro týdeník 5+2

 

Absolventská práce Radky Slaninové o historii našeho sboru. V tomto dokumentu ve formátu PDF, máte jedinečnou možnost nahlédnout do současnoti i historie sboru Pěslav-Ozvěna. Jsou zde i rozhovory s pamětníky apod.

Krátké shrnutí

Vlna národního obrození přinesla změny i do hudebního života v Třeboni. V roce 1848 bylo uvedeno v život nové správní členění a rok 1859 znamenal konec „Bachova absolutismu“.

Císař slíbil „Říjnovým diplomem“ 1860 nové uspořádání vnitřních státoprávních poměrů. Vyvolal celou vlnu zakládání vlasteneckých spolků, sportovních i kulturně vzdělávacích.

Třeboň nezůstala stranou, převládalo zde české obyvatelstvo. Díky kulturní vrstvě z řad učitelů, měšťanů a schwarzenberských úředníků byla zde založena řada spolků.

Mezi první patřil Pěslav - spolek pěvecký. Dne 3. září 1863 prozatímní výbor svolal ustavující schůzi. Sešlo se 30členů, byly schváleny stanovy a zvolil se prozatímní výbor. První valná hromada se konala 19.12.1863 v místnosti I. třídy reálky. Z 59 členů byl zvolen výbor. Pořídili i prapor i stuhy.

První koncert se konal 26.7.1864 v městském divadle v Třeboni, kde zazněly sborové i sólové písně a na závěr „Kde domov můj“ – Františka Škroupa. Velký úspěch byl podnětem k dalším vystoupením. Úspěch sílil a přibývali i členové. V roce 1864 měl sbor 128 členů, a za dva roky již 184členy.

Z výtěžku  si  členové kupovali nejen noty, ale na splátky i harmonium. Pořádaly se výlety na Kopeček, Doubí, Prátr, Rožmberskou hráz, k Vítu, hlavně na sv. Cecilii (patronka hudby).

Každý rok, v předvečer narozenin císaře Františka Josefa II se konal pochodňový průvod a zastaveníčko. Zastaveníčka se udržovala i při životních jubileích funkcionářů spolku  či třeboŇských měšťanostů. Sešlo se i  2000 osob. Život spolku prožíval vrcholy i krize ale činnost neutichla ani mezi dvěma válkami.

V roce 1967 se Pěslav spojil s chlumeckou Ozvěnou  pod vedením sbormistra Ladislava Kříže. Jeho zásluhou se z pěveckého sboru Pěslav-Ozvěna stalo šedesátičlenné těleso, získávající vhodnou volbou repertoáru stále větší popularitu jak v Jihočeském kraji, tak i mimo něj. Od roku 1973 udržoval sbor přátelské styky s pěveckými sbory z Königsbrücku a Unterpörlitz v tehdejší NDR. Německé sbory byly zase čestnými hosty při akcích v Třeboni a V Chlumu u Třeboně.